Když už beru prášky...

24.06.2026

AŤ TO STOJÍ ZA TO! 

Klienti se často ptají:

"Mám ty léky opravdu brát?"

"Nebudu na nich závislý?"

"Neznamená to, že jsem selhal, když si pomáhám léky?"

"Co když je budu potřebovat celý život a už se jich nezbavím?"

To jsou běžné, přirozené otázky a pochybnosti.

Dnes nejde o to, zda léky ano, nebo ne. To patří do rozhovoru mezi pacientem a jeho lékařem.

Chci upozornit na něco jiného.

________________________________________

Pokud už léky pomáhají, aby nebylo tak zle, je škoda tuto šanci promarnit.

Nejméně šťastná varianta vypadá takto:

  • beru léky,
  • trápím se jejich vedlejšími účinky,
  • bojím se budoucnosti,
  • stydím se, že jsem „slaboch na prášcích“,
  • a zároveň si odpírám všechno alespoň trochu hezké, co život nabízí.
Nevyužívám  hodiny, dny, někdy roky, které léky umožňují prožít o něco lépe.

________________________________________

Někdy zaznívá:

  • "Až mi bude lépe, půjdu mezi lidi."
  • "Až se uzdravím, pojedu na výlet."
  • "Až si to vyřeším s partnerem/partnerkou, začnu zase žít."
  • "Až……"
Jenže život mezitím utíká.

________________________________________

Možná teď není čas na velké radosti a zábavy. Možná je čas na malá potěšení:

  • vychutnat si kávu,
  • užít si krátkou procházku,
  • ozvat se člověku, kterého mám rád,
  • posedět na místě, kde se vždy dýchalo o něco lépe.

________________________________________

Psychoterapie není jen o velkolepých terapiích obsesí, depresí, závislostí a úzkostí.

Je také o hledání odpovědi na otázku:

Jak žít alespoň trochu dobrý život už teď? Jak zachovat jakž takž kvalitu života navzdory všemu tomu, co se mi děje?

Ne až budu zdravý.
Ne až budu mít vyřešené finance.
Ne až zmizí všechny problémy.

Ne až mě zase začne bavit život.

Ale navzdory tomu, co mě právě trápí.

Říkám tomu psychoterapie vzdoru.

Vzdoru proti nemoci.
Vzdoru proti úzkosti.
Vzdoru proti představě, že dobrý život musí počkat na lepší časy.

A často právě tady začíná uzdravování.

Tak i o těchto tématech se v poradně Dobromysl s klienty bavíme a je to naprosto legitimní téma, které patří do terapie. A patří do terapie i proto, protože běžně lékaři nemají hodinu týdně, aby se bavili s pacienty o zachování ostrůvků kvality jejich života.   




Share